HomePage  

Uživatel:  
Heslo:
Zapomněl jsem heslo
 

TRÉNINKY

Přípravka
úterý 4.10
sraz v 16.00 u DDM
16.00 - 17.00

Žáci
úterý 4. 10. 2022
sraz v 15:30 hod. před Tyršákem
PLŽ přihláška přes ORIS.

Dorost
úterý 4. 10. 2022
sraz v 15:30 hod. před Tyršákem
přihláška přes VRL systém
středa 5. 10. 2022
sraz v 15:45 u fotbaláku
běhání

Všichni
Čtvrtek 29.9.
15:30 Zátopek
Běh, technika běhu,O-400


 

Český pohár, WRE, INOV-8 CUP, ŽA sprint / ČP štafet - 24.-25.9.2022
 

EYSOC 2020 – Umea/Vindeln, Švédsko (20.2.-27.2.2020)01.05.2020
   Jak všichni asi víte, tak letos pro nás lobáky byla zima hodně špatná. Právě sněhové podmínky velmi ohrozily konání MEDu. Mělo se závodit už první únorový týden v lotyšské Madoně, ale sněhu bylo jako u nás, takže se závody přesunuly na poslední týden v únoru a marně jsme doufali, že nějaký sníh napadne. Sníh nepadal a nepadal, MED se blíží a já v sobě mám furt naději, že se MED uskuteční a proto jste mě mohli vidět každý den kroužit ve Vejsplaších na kolečku, i když občas to bylo deprimující. Ale náhle přichází zpráva ze Švédska, že to přebírají od Lotyšů a bude se závodit v Umea společně se švédským mistrovstvím.
   Takže ve čtvrtek 20.2. se skupina 12 dorostenců a juniorů se sešla na letišti v Praze a vydala se do Švédska. Po příletu a přejetí do kempu, kde jsme byli ubytováni nás už čekala jen večeře a krátký meeting k celému Mistrovství. V pátek na nás čekal od pořadatelů připravený model přímo u našeho kempu. Sněhu na modelu moc nebylo, takže čárek (skútrovek) na mapě moc nebylo, takže jsme moc nevěděli, co máme od závodů čekat. Potom co jsme se projeli trochu s mapou, vytestovali lyže a dali tam ještě nějakou rychlost, byl nachystán oběd. Odpoledne jsme se vydali na procházku po Umea a večer už jen přišla taktická porada na první závod – sprint.
   
   Centrum závodu bylo na fotbalovém stadionu ve Vindelnu, vzdáleného asi 60 km od Umea. Karanténa byla ve vyhřívané hale, před kterou bylo i rozjížděcí kolečko. Prostor pro sprint byl rozdělen do dvou částí, začátek byl na rovině na bažinách, po divácké kontrole se najelo do svahu. Já upřímně nevěděl co od závodu čekat, nenechal jsem se nalosovat do červené skupiny, jel jsem z druhé (na konci této skupiny), abych nebyl pod nějakým tlakem. Říkal jsem si že na sprintu je největší šance něco zajet, takže už od začátku jsem se do toho snažil opravdu šlapat, ale tak abych byl furt v kontaktu s mapou, celkem se mi dařilo, od 3K jsem před sebou viděl Švýcara, který mě hnal, abych ho dojel, předjel jsem ho ve fikně, ale já zrovna v tomhle místě udělal chybu, i tak do toho dupu dál, ale na další kontrolu jsme opět zvolil trochu horší volbu, jedu si ale furt to svoje, snažím si to zase pořádně hlídat, už jedu do cíle a ještě ze sebe dostávám poslední zbytky sil, jedu frekvenci jak Northug, po průjezdu cílové čáry lehám na zem plný vyčerpání a slyším komentátora hlásícího, že jsem na první pozici. Zvednu jen ruce nad hlavu spokojeností, že se mi tenhle závod povedl a nejsem disk. Pak jen běžím na sebe hodit bundu a sledovat jak se závod dál bude vyvíjet. Hned taky beru do ruky mobil, volám trenérovi a hned potom domů, jak to vypadá, protože jsem tam byl bez signálu. Na radiu 40 vteřin před cílem je přede mnou Rus, tak ten mě asi ohrozí, ale najednou v cíli dvě sekundy za mnou. Pak přijíždí Švéd, který má nade mnou velký náskok, tak si říkám, že mě asi porazí, ale nakonec nepohlídal pořadí kontrol a byl disk. Takže ze slz štěstí byly slzy smutku. Poté už jen stojím u dojezdu, kdo mě může ještě ohrozit, furt s rodiči na telefonu: "Už jsi v top 6, už máš medaili, jsou tam poslední dva, Mára a ten Jaama (Estonec), Máru porážíš, jede o 3. Místo, Jaama už by tam musel bejt, aby tě porazil, máš zlato!!"
   
   No takhle nějak probíhal náš rozhovor. Neskutečný pocit, vůbec jsem tomu nemohl uvěřit, poté už i komentátor hlásí, že jsem se stal Mistrem Evropy, radosti bylo na rozdávání, celej tým byl nadšený, když jsme hned v prvním závodě získali dvě medaile, pak přišel na řadu květinový ceremoniál, a focení. Večer už byl jen odpočinek a výklus k jezeru.
   
   Další den byl na řadě long. Centrum bylo stejné jako pro sprint. Startovalo se přímo z centra. Podle parametrů jsme věděli, že to bude opravdu přísná klasika. Tentokrát jsem jel v červené vlně. Do závodu jsem nijak extra nevlétl, abych měl síly po celou dobu závodu. Fyzicky mi to jelo krásně, ale mapově se moc nedařilo, na kontroly 2-4 jsem vždycky zvolil horší volbu. Snažím se přidávat, abych jel rychleji, že se cítím dobře, při postupu na 7K byl krásný dlouhý sjezd čárkou s nájezdem na zledovatělou silnici, kde byl velkej hup. Přede mnou tam dva lidi lehli, já nevím co dělat, bylo to úzký, nechtěl jsem padat, tak jen řvu, ať se uhnou a jedu, neuhnuli, takže jednomu jsem přejel hole, ale ustál jsem to. Byl jsem zhruba v půlce závodu, ale hned na další dvě kontroly jsem celkově ztratil minutu a půl, opět horší volbou. Pak najíždím do části, kde jsem se hodně potkával s juniory, právě jeden tam za mnou jel, ale já se nechtěl zastavovat a pouštět ho, takže do toho fakt šlapu a jedeme spolu. Pak přichází poslední důležitá volba, a já zase volím špatně. Poté už se přejíždí do prostoru sprintu, kde na nás čekají poslední nástrahy, já tam opět chybuji, když přehlížím odbočku a místo po plné jedu po čárce a ztrácím 30 vteřin a i umístění v top 10. I tak jsem se svým výsledkem spokojený, 12. Místo, ztráta trochu přes 4 minuty, to beru všema deseti. Večer byl v centru Umea připraven banket s večeří a medailovým ceremoniálem. No co k tomu dodat, bylo to fakt neuvěřitelný přebrat titul Mistra Evropy a zazpívat si českou hymnu na stupních vítězů. V pondělí byl na programu den volna, ten my jsme využili k lehkému projetí na místních tratích, nějakému focení a odpoledne jsme opět vyrazili do centra Umea nakoupit si nějaké to jídlo.
   
   V úterý na nás čekal asi nejzajímavější závod a to middle s hromadným startem. Centrum závodu se přesunulo asi pět kilometrů na sever do osady Abborrtjärn. Závodilo se na úplné placce s hustou sítí stop. Startoval jsem z druhé lajny a při čekání na rozdání map komentátor říká něco k našemu závodu: "Mezi největší favority bude rozhodně patřit vítěz sprintu Matyáš Štregl z Česka a Albin Gezelius ze Švédska, který vyhrál long." Dostáváme mapy 15 vteřin před, normálně ji hned zandám, ale pak nějak zaspím, prohlížím mapu a najednou slyším START! Takže se snažím hned srovnat a zařadit se do balíku, kde jsem jel kolem 6. pozice, abych pravdu řekl, tak jsem viděl, že do uzlovka je až na 4K, takže v podstatě nemapuju a snažím se držet balíku, protože se jelo fakt mega rychle. Na uzlovce se rozdělujeme, bohužel všichni jedou doleva, jenom ve třech jedem doprava, takže do dupu furt za nimi, pak zase přijíždíme na uzlovku, ale jedu už úplně sám, mapuju už pořádně a najednou vidím na zemi Rusa, jak něco dělá s lyží, tak ho jenom předjíždím a jedu dál, když naposled přijíždím na uzlovku, tak se tam sjíždím s dalšími 3 lidmi, ale na straně po které jedu není krabička, takže mi tam ujeli. No když dojíždím, tak z toho opět bylo 12. Místo, čekal jsem to lepší, hlavně tenhle typ závodu mi moc nevyhovoval, ale furt jsem byl nejlepší z Čechů. A i proto mi byla dána důvěra jet další den poslední úsek na štafetách. Štafety se jely ve stejném terénu jako middle, jenom teplota klesala hodně pod nulu a to -20°C. Závod se pro nás vyvíjel krásně, Vojta Peňáz dojel 4. Se ztrátou minuty na medaili, druhý jel Mára Štěrba, který ztrátu navýšil na 90 vteřin. Já jsem do závodu vstoupil v klidu, jel jsem si to svoje, jelo se mi fakt krásně, na jedničku byl dlouhý postup, kde jsem hodně stahoval Švýcara, kterého jsem na dvojce dojel, no ale kvůli těm mrazům se mi povolil mapník a když jsem si ho otáčel do směru, tak mi deska zůstala v ruce. Takže jsem se s tím snažil poprat, ale pochopitelně jsem ztrátu nabíral, na 5K mě předjel Rus a na 7K Lotyš, poté mi v jednom sjezdu deska vypadla z ruky, ale naštěstí jsem to měl namapované, takže jsem tam desku nechal a dojel na 6. místě do cíle. Byl jsem spokojený s výsledkem, ale bylo mi to líto vůči klukům, který předvedli krásný výkony, ale došli jsme si pro diplom na velkou bednu. Večer jsme šli na hotel, kde bydlela většina států a uspořádali jsme si tam menší párty a já jsem tam dokonce vyměnil českou čelenku za norskou. Ve čtvrtek už nás jen čekala cesta domů, která proběhla bez problémů. S celým šampionátem jsem celkově spokojený, celé to je nezapomenutelné, extrémně jsem si to užil, to co jsem nedokázal v Bulharsku, jsem dokázal teď ve Švédsku. No a příští rok už do juniorů, tak uvidíme, jestli se dostanu do Estonska a předvedu podobné výsledky.
Matyáš Štregl


1. Přeborník (27.09.22 09:11)
Schůze dnes 27.9. v 19:30 na Střelnici. Téma - pivo, účty apod.
Fido (23.09.22 00:32)
Byl založen článek obsahující jednotlivé poslední pokyny k sobotnímu pořádání, zatím pro roznos a hlídání kontrol (viz odkazy).
Dan (16.09.22 18:30)
Právě byl poslán mail pořadatelům ohledně pořádání. Kdo ho nedostal, tak mě kontaktujte! Díky moc!
Fido (16.09.22 16:20)
Poslední šance na zkoušení lyž. dresů - volejte v sobotu odpoledne po 15h (603551650), domluvime kdy...
Eva (14.09.22 09:37)
schůze dnes v tělocvičně - přístup přes hlediště. Maluje se
Fido (13.09.22 23:48)

Dovolím si upozornit na končící zkoušení lyž. dresů, zastižení o víkendu bude nejisté a pak krabice odjíždí!!! (čtvrtek 18:30-19:30)
Afťa (06.09.22 20:47)
Schůze 7.9.2022 v 19hod. na Kačáku
Fido (05.09.22 08:34)
V interní sekci (po přihlášení) jsou uvedeny časy zkoušení lyžařských dresů, čepic atd.
Fido (31.08.22 16:04)
schůze 31. 8.: 19:30 Kačák
Fido (31.08.22 09:04)
Po přihlášení jsou v interní sekci k dispozici informace o objednávání lyžařských dresů, bund, čepic aj.
Jméno:
Vzkaz:

4+4 je (slovy):

Více vzkazů
Český svaz orientačních sportů / Ski-O / MTBO / OB postupy / Mapový portál / Metodický portál / Repre / Ranking / Jak to vidí Béďa / O-news / Běh na Žalý / BERT tým /